Tak trochu neobvykle, ve všední den v pátek 7. 8., se uskutečnil 51. výlet Turistického klubu do oblasti Třeboňska. Termín výletu se bohužel dvakrát měnil, až tedy třetí datum bylo konečné a sešli jsme se na pražském Hlavním nádraží, tentokrát jen v počtu 2 turistek a organizátora.
Výlet jsme započali v Třeboni, hlavním centru celé oblasti. Prohlédli jsme si krásné místní náměstí a zámek i expozice v Domě přírody Třeboňska. Jedním z nejlepších bodů programu v Třeboni byly ale místní lázeňské oplatky, na které jsme se zastavili v cukrárně na náměstí. Poté jsme pokračovali dál kolem rybníka Svět ke Schwarzenberské knížecí hrobce, což je z architektonického hlediska moc pěkná stavba, a následně směrem k akvaduktu na Zlaté stoce. Cestu nám mírně znepříjemňovali krvežízniví komáři, ale dostatečně velké dávky repelentu v pravidelných intervalech je udržovaly v akceptovatelné vzdálenosti.
Dalším z hydrologického hlediska zajímavým místem bylo Rozvodí, kde se Lužnice dělí do dvou ramen na původní staré koryto a na uměle vybudovanou Novou řeku, která odvádí část vody z Lužnice do Nežárky, a významně tak pomáhá v ochraně hrází největší rybníka v Čechách při povodních. O důležitosti tohoto vodního díla jsme se mohli přesvědčit i na vlastní kůži 😊. Pár dní před výletem byly na Lužnici dosaženy po vydatných srážkách na jihu Čech SPA a ještě v den výletu byla hladina Lužnice výrazně rozvodněná, dokonce tak, že Nová řeka byla v jednom úseku stále vybřežená mimo koryto a naše turistická cesta byla pod vodou. Jako správné dobrodruhy nás to však nezastavilo a brodění řekou po kolena jsme brali jako vítané zpestření výletu.
Poté však začala být cesta již poněkud dlouhá, neboť komáří ataky se v močálovité krajině stupňovaly a byli jsme v podstatě požíráni zaživa i přes oblečení. Ani repelent, který marketingově na obalu hlásal, že je proti komárům „testován v extrémních podmínkách lužních lesů“, takovému náporu nemohl odolat. Velmi očekávanou přestávkou byl proto chutný oběd v hostinci na Majdaleně. Příjemnou tečkou na závěr výletu bylo osvěžení po parném dni v zatopené pískovně Cep I s velmi čistou vodou. Poté již následovala cesta do Suchdola nad Lužnicí a společný návrat vlakem do Prahy.
Výlet se podle mého názoru i přes nízkou účast a stovky štípanců velmi vydařil a přichystal nám spoustu zážitků. Jako povedený hodnotím rovněž kvíz organizátora výletu a sladké odměny, které jsme si v počtu dvou turistek dosyta užily.
Eva Šádková