(vzdálenost: 28 km)
Další výlet turistického klubu začal v sobotu 12. listopadu v 8:25 na Hlavním nádraží, odkud nám jel vlak směr Petrov u Prahy. Zde jsme po deváté hodině vystoupili na železniční stanici a vyšli vstříc nepříliš dobrému počasí. Na zemi ležela tenká vrstva sněhu, která překrývala bahno, takže se nejeden z nás během 28 kilometrové trasy seznámil s tímto podložím zblízka.
Nejprve jsme se vydali po zelené směrem k vrchu Medník (417 m n. m.). Tempo bylo opravdu rychlé, jelikož už se stmívá brzo, tak abychom to vše stihli do tmy, a taky byla docela zima. Ze sedla pod Medníkem jsme pokračovali přes Závist do Třebsína. Odtud to byl jen kousek po žluté na první ze tří vyhlídek, které jsme navštívili – na Smetanovu vyhlídku. Zde jsme se nasvačili a někteří z nás získali i čokoládu v geografickém kvízu, který si pro nás připravil vedoucí výletu Ota. Po tomto zapojení mozkových buněk jsme pokračovali lesem a zasněženými loukami na vyhlídku Máj. Výhled z ní je impozantní, nám jej ale překazila dost hustá mlha, která se rozprostírala všude kolem. Část meandru řeky Vltavy se ale přece jen na chvíli ukázal, a tak jsme se mohli pokochat krásnou krajinou všude kolem.
Pak jsme se ztratili. Nakonec se ale ukázalo, že nebýt toho, nenavštívili bychom další pěknou vyhlídku – vyhlídku Bednář. Když jsme se napojili zpátky na značenou trasu, museli jsme překonat několik padlých stromů, které ležely přes cestu, než jsme se dostali do Pexova luhu. Odtud to byl už jen kousek přes Rabyni na Slapskou přehradu.
Zbývalo nám jen osm kilometrů do cíle a bylo lehce po třetí hodině odpoledne. Cesta pokračovala po naučné stezce Svatojanské proudy, kde jsme se mohli dozvědět něco o životě u přehrady Štěchovice, kam jsme mířili. Tato trasa je také nejstarší trasa značená Klubem českých turistů v Česku. V její půlce nás ale dostihla tma, a tak jsme poslední část výletu absolvovali po tmě. Nohy už byly po celém dni unavené, ale i tak jsme dokázali ještě navýšit tempo, abychom stihli autobus, který jel v 17:25 ze Štěchovic do Prahy.
Podle mého názoru byl toto, i přes pád do bahna a chůzi v lese po tmě, nejlepší výlet, na který jsem se zatím s turistickým klubem vypravila. Těším se na další společné výpravy do překrásné české přírody.
Tereza Klímová