(vzdálenost: 27 km)
Letošní májový výlet turistického klubu směřoval na krásné a tajemné Brdské Hřebeny. Vzhledem k nastávajícímu zkouškovému období a k blížícímu se jarnímu termínu odevzdávání bakalářských prací se nás tentokrát sešlo jen pět, stejně jako na historicky prvním výletu. Na náladě nám to však neubralo, právě naopak – výlet měl v komorní sestavě o to větší kouzlo.
Ráno nás rychlík odvezl z hlavního nádraží až do Lochovic, odkud jsme se přes vesničku Lhotka vydali na první zastávku naší trasy, Smaragdové jezírko. O možnosti koupání se mluvilo hodně, zůstalo však pouze u teoretických spekulací, k činu nakonec nikdo odvahu nesebral. Jezírko dostálo svému jménu, barva vody opravdu připomínala temně zelený minerál.
Po krátkém zastavení jsme pokračovali vzhůru na vrch Plešivec (654 m n. m.), který skýtal nádherné výhledy do kraje, dále pak k tajemnému viklanu. Zde se pánská část naší výpravy rozhodla, že se kámen pokusí rozhoupat, dámy naproti tomu z bezpečné vzdálenosti sledovaly, zda se pohne alespoň o píď. I přes značné úsilí a napjaté svaly našich siláků se však nezadařilo, s nepořízenou jsme tedy pokračovali v další cestě.
Červená značka nás vedla cestou necestou na Kuchyňku – přírodní rezervaci, která chrání vzácné suťové lesy s významnou flórou a faunou. Minuli jsme místo, kde se sbíhají hranice čtyř katastrálních území obcí, jež leží na obou stranách Hřebenů, tzv. čtyřmezí, a po nějaké době jsme dorazili až k rozhledně na Studeném vrchu (660 m n. m.). Po dřevěném, poněkud rozpadajícím se schodišti jsme mezi oblaky prachu vystoupali až na vrchol rozhledny, odkud jsme však opět, i přes vzrostlé smrky, dohlédli do dalekých míst našeho kraje. Počasí nám opravdu přálo a to i přes věčné obavy dvou přítomných meteorologů, kteří neustále neblaze sledovali oblohu a rozvíjeli teorie o blížícím se dešti a strastiplné bouři, které by nás na Hřebenech mohly zastihnout.
Naší poslední zastávkou bylo hradiště Hradec, odkud jsme příjemně unavení sestoupili z kopců až do Osova, z něhož jsme starým kodrcavým vláčkem dojeli do Zadní Třebaně a dále do Prahy.
Tento výlet považuji za jeden z nejzdařilejších snad ve všech ohledech – pěkné počasí, milá společnost a spousta nádherných míst během jednoho jediného dne. Děkuji a těším se na další turistické výpravy! ?
Lucie Koďousková