Ačkoliv původní idea jubilejního 80. výletu byla zaměřena ryze na vodácký výlet se splouváním řeky Ohře a prohlídkou přilehlých středověkých a lázeňských měst Karlovarského kraje. Celková nepříznivá hydrometeorologická situace spojena s prohlubujícím se suchem na většině vodních toků v severozápadních Čechách dala za své v improvizaci tohoto jubilejního výletu, a to v podobě plaveckého výletu na jedné z nejčistších pískoven v Česku – Cep I, ležící v malebné Třeboňské pánvi mezi městem Suchdol nad Lužnicí a obcí Majdalena.
Výlet započal v neděli v 07:30 před pokladnami ČD na pražském hlavním nádraží, kde jsme se jako menší skupinka sešli v celkově genderově vyvážené sestavě v počtu 3 účastnic (Mária, Julie a Magda) a 3 účastníků (já, Míla a David). Počasí bylo ráno vlivem přecházející studené fronty, která vystřídala vlnu veder poměrně deštivé, ale velmi teplé (teplota vzduchu okolo 20 °C). Po společném setkání následoval přesun na mezistátní rychlík (R321 Silva Nortica v trase Praha – Třeboň – Wien FJB), který nás zavezl za 2 hodiny cesty bez přestupu do Majdaleny. Druhá třída tohoto vlaku se ukázala jako velmi nepohodlná, jelikož byla neděle spojena s vyšší poptávkou a navíc ve vlaku ani nefungovala klimatizace 🙁 Cesta naštěstí ve skupině poměrně rychle utekla, a tak již v 10:00 jsme přijeli na úvodní místo trasy výletu.
V Majdaleně proběhl úvodní prolog k výletu a pár organizačních záležitostí. Vzápětí následoval cca 4 km dlouhý pěší přesun lužním lesem dále k přírodě blízkému prostředí pískovny, kde se náchazel voňavý borovicový les. Cestou bylo možno spatřit např. slepýše, břehule, chrobáky a další specifické druhy, které jsou typické pro zdejší významné chraněné území Třeboňska. Po příchodu k pískovně následovalo rychlé nafouknutí lehátka a vzápětí kyvadlový přesun zavazadel do nejcennější ostrovní partie pískovny, kde bylo možné spatřit sukcesní vývoj zdejšího biotopu. Většina však dala přednost spíše odpočinku na bělostném písku a užívání si průzračně čisté vody, která z mého pohledu je výrazněji čistší než vody Jaderského moře v řadě chorvatských letovisek.
Následně došlo k rozdělení skupinek na dvě části, a to vytrvalostní plavce (já, Mária a Míla) a odpočinkové plavce (zbylá sestava). Ve vodách pískovny jsme strávili 5 km dlouhým plaváním skoro dvě hodiny. Počasí plavání takřka přálo, ale sluneční paprsky spojené s vyšším UV indexem způsobily nejmenovanému účastníkovi výpravy nepříjemný úpal a spálení značné části pokožky, ze kterého se pak dostával několik týdnů. Bohužel byl na fakt silnějších slunečních paprsků a nutnosti použít silnější opalovací krém několikrát upozorněn …
Po delší plavbě následovalo společné seznamovací kolečko a kvízové posezení. Paradoxně jsme zjistili, že polovina účastníků tohoto výletu má svojí alma mater Lékařskou fakultu UK, což se moc často na našich výletech nestávává 🙂 Následný kvíz byl zaměřen na přírodovědně hodnotné celky CHKO Třeboňsko (hydrologické prvky v krajině, biosférické), ale i řadu historických otázek. Hlavním vítězem kvízu se nakonec stala Julie.
Po kvízu se polovina účastníků výletu (kvůli zdravotním komplikacím) odebrala již na vlak, který bohužel ujel těsně před nosem. Následně jsme se tedy opět společně sešli na necelých 5 minut až ve Veselí nad Lužnicí, kde opět polovina účastníků se odebrala na dřívější méně pohodlný rychlík tvořený staršími vozy do Prahy a druhá polovina účastníků vyčkávala na dálkový Ec vlak s jídelním vozem, resp. bistrovozem. Naštěstí druhá možnost se ukázala jako správná, navíc byla možnost ochutnat např. letní nabídku jídelního vozu v podobě španělského ptáčka s rýží či vynikající svíčkové. Největší paradox výletu byl ten, když náš pozdější vlak nakonec dojel ve stejný čas do Prahy jako o hodinu dřívější rychlík ze starších vozů, který se cestou v Olbramovicích nečekaně porouchal.
Výlet hodnotím jako velice zdařilý a budu se těšit na společné zážitky některém z dalších výletu klubu.
Šimon Kolář
(organizátor výletu a předseda Turistického klubu PřF UK)