(vzdálenost: 28 km)
Výprava do Českého ráje započala po sedmé hodině ráno na pražském hlavním nádraží, odkud jsme rychlíkem dojeli až do Mnichova Hradiště. Zde se k naší sedmičlenné skupince připojila místně znalá členka turistického klubu, která nám byla průvodkyní po celý zbytek dne.
Z nádraží jsme vyrazili po červené až na skalní zříceninu hradu Valečov. Ten nabízel nejen několik místností vytesaných do skály, ale i krásné výhledy po okolí. Mnozí z nás se zde ještě v rychlosti občerstvili a pak už jsme uháněli na další ze skalních hradů, na Klamornu. Po červené jsme dále došli na zdejší velmi turisticky oblíbené (a bohužel v sobotu značně navštěvované) Drábské Světničky. I tento skalní hrad nabízel mnoho krásných zákoutí a především ojedinělé pohledy do okolí. Cesta dále pokračovala skrz Studený průchod dlouhý přes 100 metrů a pseudokrasovou propast až na Krásnou vyhlídku. Odtud jsme se odpojili z červené a vystoupali na vrchol Mužský. Ten i přes svou nepříliš velkou nadmořskou výšku (463 m n. m.) poskytuje za jasného počasí čarokrásné výhledy kolem dokola. Jelikož jsme měli štěstí, tak jsme mohli spatřit nejen blízký Bezděz, Trosky nebo Ralsko, ale i vzdálené Krkonoše se zbytky sněhu, Orlické hory a Ještěd. Bystřejší z nás dokonce spatřili i pražské mrakodrapy na Pankráci. Prakticky až po zbytek výletu jsme šli po modré turistické značce. Z ní jsme si ještě udělali dvě krátké odbočky – na modlitebnu Hynšta a na Obětní kámen. Také jsme si doplnili zásoby vody z místní studánky. Před odjezdem do Prahy jsme si ještě prošli centrum Mnichova Hradiště.
Celý den nám dělalo společnost sluníčko, na obloze se prohnalo pouze pár mraků. Teplota pro turistiku byla více než ideální. Myslím, že celý výlet se velmi vydařil a těším se na další společně našlapané kilometry – tentokrát jsme jich na naše konto přidali skoro 28 s převýšením přes 800 výškových metrů.
Otomar Gottstein