(vzdálenost: 25 km / 550m + 7,5 km / 240 m (+ po Litomyšli))
První dvoudenní výlet našeho turistického klubu započal brzkého sobotního rána tradičně na pražském Hlavním nádraží. Vlakem jsme s jedním přestupem v Pardubicích dojeli až do Předhradí nedaleko Skutče. Zde jsme se po cyklostezce odebrali k hradu Rychmburk, kde jsme si prohlédli hradní expozici. Naše další kroky směřovaly do Šilinkova dolu, tedy údolí říčky Krounky, kde jsme museli překonat nemálo kluzkých kamenů, na několika místech opatřených žebříky (na serveru mapy.cz dokonce označenými jako ferraty). Někteří z nás se však místy rozhodli využít trochu snazší cestu korytem potoka, kde neteklo zrovna příliš vody. Z údolí jsme poté vystoupali až k rozhledně Borůvka, abychom mohli obdivovat bohužel značně zamlžené výhledy do okolí. Vedlejšími cestami jsme poté došli do Perálce a Zderazi, kde jsme se krátce stavili ve zdejší hospůdce.
Pískovcová skalní obydlí v této obci jsme prošli velmi rychle, jelikož nás trochu zklamal jejich rozsah i (ne)přístupnost turistům. Po žluté jsme se poté dostali až k rokli Pivnice, která mě i mé kolegy uchvátila. Zásoby vody jsme následně doplnili u studánky Kapalice, někteří z nás dokonce byli i nedobrovolně osprchováni. V nedaleké Polance jsme se opět na chvíli stavili v hospůdce. Po červené jsme pokračovali na Betlémskou jeskyni a Kupadla, kde jsme se na chvíli smočili. Za večerního sluníčka jsme si ještě stihli prohlédnout skalní útvar Kazatelna i Kolumbovo vejce. Poté byl již čas na vyhledání vhodného místa k přespání. To se nakonec podařilo celkem rychle. Všichni jsme se krásně poskládali pod převis nedaleko Dudychovy jeskyně a za zpěvu trampských písní u ohýnku následně i rychle usnuli.
Druhý den jsme hned z rána navštívili již zmíněnou Dudychovu jeskyni a pitnou vodu doplnili o kousek dále u Mojžíšova pramene. Nedlouho poté jsme již stanuli před „branami“ skalního labyrintu Toulovcovy Maštale, tedy hlavního cíle celého výletu. Jednomu kolegovi se zde líbilo natolik, že si celou síť chodeb proběhl hned třikrát. Bohužel času nebylo nazbyt a tak jsme asi po půlhodině pokračovali přes Městské Maštale až do Budislavy, kde nám po chvíli jel autobus do Litomyšle. V tomto krásném městě jsme prošli hlavní náměstí a vyhledali pěknou hospůdku, kde jsme si dali polední oběd. Poté jsme se vypravili do zdejšího zámeckého areálu zapsaného na seznam UNESCO. Část výpravy se posléze rozhodla projít se ještě po městských kostelech, zatímco zbytek odpočíval ve stínu na lavičce s výhledem na samotný zámek. Po společném setkání nám nezbylo nic jiného než se odebrat na litomyšlskou vlakovou zastávku a s dvěma přestupy zamířit zpět do Prahy.
Tento výlet osobně řadím mezi ty nejvíce zdařilé. Děkuji všem účastníkům, bylo to s vámi fajn :-)!
Otomar Gottstein